Feudální Císařství Vazor

Části impéria jsou rozděleny pod několik vazalů, kteří vládnou oblasti ve jménu Císařovny. 

Vazoranské Císařství vzniklo z několika šlechtických rodů, které mezi sebou neustále bojovali. Tyto války dostaly města na pokraj chudoby, smrti a moru. Změna přišla s majetným farmářem a vůdcem malé, bezvýznamné vesničky, která byla neustále drancována vojáky z měst. Sjednotil malé, utlačované vesnice, které neustálé války zasáhly nejvíc a jedno po druhém dobyl oslabená válčící města. Vždy vyčkal, než většina vojáků opustila město. Jakmile si byl jistý, že armáda tvořená z farmářů a nevycvičených stráží a za pomoci jeho jedenácti věrných druhů, zvládne porazit posádku města, udeřil. Jeho válka byla rychlá, krvavá. Mnoho civilistů ztratilo životy při obraně svého domova. Avšak svůj cíl splnil.

Vracející se armády byly odraženy u městských hradeb, nebo rekrutovány pod záminkou sjednocení. Za pouhých šest měsíců získal všechna města, a hrady, kromě jednoho. Nejednalo se tolik o město, jako spíš o velkou, téměř nedobytnou pevnost. Ta odolávalo nejdéle. Budoucí císař se uchýlil ke kompletnímu zničení pevnosti, jako ukázku hrubé síly. Mágy, které rekrutoval během svého tažení, nechal zničit vše, co jim stálo v cestě za pomoci obléhacích zbraní a jejich kouzel.

Na ruinách toho města vystavěl svou Krvavou citadelu, ze které jeho rod vládne dodnes, leč s menším denním krveprolitím. Po deseti letech, kdy Císař vládl svrchovaně celé zemi, bylo rozhodnuto, že nejvěrnější šlechtici získají vládu nad městy pokud odpřísáhnou Krvavou věrnost císaři, její porušení znamená smrt. Císař sám uznal, že vládnout celému impériu sám je příliš náročné a zároveň to i uspokojilo šlechtu, které se absolutní oddanost za nic nelíbila. Císař, aby nevypadal jako tyran, vyhověl jejich požadavkům na více samostatnou vládu. Každý šlechtic, který vládne oblasti, může spravovat své území podle sebe, avšak stále musí dodržovat zákony země a příkazy císaře. 

 Císařovna Arienne sice vládne železnou rukou a popraví každého, kdo se vzepře zákonům země, ale její lid žije v blahobytu, vystaveném na hoře lidských těl a krve. Vzhledem ke Krvavé věrnosti, zemí nezmítají žádné nepokoje, neboť není žádný šlechtic, který by se viděl jako uzurpátor trůnu, nicméně šlechta intrikuje mezi sebou a proti sobě ve snaze získat větší území a vliv. Nikdo však není schopen odporovat císaři poté, co odpřísáhnou věrnost. A ty rolnické? Ti už se naučili, že vzpoura končí stejně. Brutální smrtí, vypálením vesnice či tvrdým trestem pro celé město.

(Krvavá věrnost – “smlouva” uzavřená krví a zpečetěná magií. Zajišťuje naprostou věrnost a neochvějnou loajalitu. V případě porušení přísahy se magie, která svazuje tuto věrnost spustí. Pokud se vazal jakkoliv pokusí jednat proti vůli trůnu, magie jej pomalu zabíjí. Žádná magie nemůže dotyčného zachránit. Pouze císař může někoho zprostit věrnosti. Většinou smrtí. )