Jedovaté rostliny
Byliny
Vraní oko čtyřlisté
výskyt: lesy, výška: 0,4 – 1,2 m
Využití: Plod rostliny lze snadno zaměnit s borůvkou. Chuť bobulí je však víceméně odporná a rostlina nepříjemně zapáchá. V trávicím traktu se navíc bobule špatně vstřebávají.
Konvalinka vonná
výskyt: lesy, výška: 20 cm
Využití: K otravě dojde při žvýkání stonků či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se mohou i děti, pokud se napijí vody z nádoby, kde konvalinky nějakou dobu pobývaly. Otrava se projevuje zvracením, průjmem, zvýšeným vylučováním moči, v těžších případech omámením, křečemi, poruchou krevního oběhu až kolapsem.
Náprstník velkokvětý
Výskyt: pahorkatiny, louky a lesy
Výška: 0,4 – 1,2 m
Využití: Nejjedovatější jsou listy. Smrtelně otráví i vodu, ve které předtím byl. Smrtelná dávka pro dospělého člověka jsou již cca 3 listy. Má však velmi hořkou chuť. Při otravě náprstníkem dochází k poruchám zraku a srdečního rytmu vedoucího až ke smrti.
Pryskyřník prudký
Výskyt: vlhká místa, louky
Výška: 1 m
Využití: Má silně dráždivé účinky, na pokožce a sliznicích vyvolává pálení, zčervenání, záněty, později puchýře, po jejichž prasknutí se tvoří pomalu se hojící vředy. Po vstřebání působí tlumivě na centrální nervový systém a způsobuje zástavu dechu. Po požití vzniká zánět dutiny ústní, žaludku a střev, objevuje se zvracení, kolikové bolesti břicha, podráždění ledvin, v nejtěžších případech se objevují závratě, bezvědomí, křeče a zástava dechu. Sušením se však jedovatost ztrácí.
Rulík zlomocný
Výskyt: nížiny až pahorkatiny v polostínu
Výška: až 1,8 m
Využití: Má černé plody podobající se třešním, celá rostlina je však prudce jedovatá. Smrt nastává utlumením srdeční činnosti a zástavou dechu. Člověk se může otrávit přímou konzumací plodů, smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule, u dospělého asi 10. Otrávit se dá i nepřímou konzumací přes kozí mléko či kozí maso, pokud koza tuto rostlinu sežrala.
Bolehlav plamatý
Výskyt: kolem obydlí
Výška: až 2 m
Rostlina je vzácnějšího charakteru. Otravy bolehlavem jsou ojedinělé, protože celá rostlina má odporně hořkou chuť a při odkvétání páchne myšinou. Nebezpečí spočívá hlavně v možnosti záměny s některou kořenovou nebo listovou zeleninou či kořením. Smrtelnou dávkou může být již jeden gram sušených listů bolehlavu. Vstřebává se v trávicí soustavě i přes pokožku, otrávit se lze i při intenzivním vonění ke květům. Nejprve působí povzbudivě, posléze ale začne obrna kosterního svalstva a zástava dechu (člověk se za jasného vědomí udusí).
Durman obecný
Výskyt: kolem cest a obydlí, plevel na polích
Výška: až 2 m
Využití: Nejvíce jedu je v listech (žilky a řapík). Má silné toxické vlastnosti. Vyvolává silné halucinace, při kterých se člověk může smrtelně zranit (např. realizací pocitu schopnosti létat). Po odeznění otravy nekončící smrtí, nastupuje amnézie a zůstává jen pocit ošklivého těžkého snu. K otravě může dojít i inhalací výparů při pálení rostliny nad ohněm.
Oměj šalamounek
Výskyt: vlhká místa v lesích a u potoků hor
Výška: až 1,5 m
Využití: Oměj obsahuje jeden z nejprudších a nejrychleji působících známých jedů. Při otravě se první příznaky dostaví za několik minut, celá otrava však trvá několik hodin za stálého vědomí. Smrt nastává zástavou dechu a srdce po 3 až 6 hodinách, při velké dávce po 15 min. I těžce otrávený se může uzdravit, pokud se udrží srdeční a dýchací činnost v chodu.
Blín černý
Výskyt: kolem cest a obydlí, plevel na polích
Výška: 20 – 90 cm
Využití: Celá rostlina je jedovatá, nejvíce semena. Smrtelnou dávkou pro dítě je požití již 10 – 20 velmi drobných semen. Ve středověku byl blín využíván jako sérum pravdy, k omámení při bolestivých operacích i jako součást kouzelných nápojů. Jeho kořen lze snadno zaměnit za kořen vzácnější kořenové zeleniny nebo semen za zrnka máku. Příznaky otravy jsou podobné jako u rulíku zlomocného, tj. tlumení srdeční činnosti a zástava dechu.
Ocún jesenní
Výskyt: louky
Výška: 10 – 20 cm
Využití: K otravě ocúnem, lidově též Naháčkem, může dojít zejména při neopatrném použití rostliny v bylinkářství nebo při záměně jeho listů s listy česneku medvědího. Možná je též otrava skrze mléko ovcí a koz, které ocún zkonzumovali. Smrtelná dávka semen činí 5 – 10 kousků. Jed se vstřebává pomalu, proto se první příznaky objeví 2 – 6 hodin po konzumaci. Jde o pálení a škrábání v ústech, potíže s polykáním, nevolnost, zvracení, průjem a střevní křeče. Dochází k silnému močení s příměsí krve. Otrava pokračuje pomalým ochrnutím, otokem plic s dýchacími problémy a selháním ledvin, což může vést ke smrti.
Stromy a keře
Tis červený
Výskyt: lesy
Výška: až 25 m
Využití: Jed je v jehlicích, kůře i semenech stromu. Červené plody však jedovaté nejsou, dokonce se používají na výrobu sladkého vína a dají se jíst. Semeno je však nutné nerozkousnout a vyplivnout. Případná otrava se projevuje velmi rychle – nevolnost, křeče, zvracení, poruchy srdeční činnosti a poté zástava dýchání. Smrtelné otravy po čaji z jehličí tisu nebo po žvýkání jeho větviček či jehličí. Jed je nebezpečný i pro zvířata.
Jalovec chvojka
Výskyt: skály
Výška: 1,5 m
Využití: Otrava zevně může vzniknout potřísněním kůže šťávou z rozdrcené větévky či kořenu. Podrážděná kůže zčervená, svědí, u citlivých osob se dlouho hojí. Požité rozkousané větvičky dráždí zažívací a trávicí ústrojí, ve větším množství vyvolávají zvracení, průjem, změny na játrech a ledvinách, v některých případech i smrt. Výluh jalovce má navíc další možnost zneužití a to v případě těhotných žen. Požití výluhu nebo čaje může způsobit potrat. Pokud je dávka dobře odměřená, jde o téměř nevyhnutelný proces.
Brslen evropský
Výskyt: okraje lesů, křoviny
Výška: 2 – 7 m
Využití: Keř s nápadnými pestře zbarvenými plody. S oblibou si na nich pochutnávají ptáci, pro člověka jsou však jedovaté, stejně jako kůra a větve. Otrava se projevuje křečemi trávicího traktu, zvracením, průjmem, teplotou, může dojít k potížím s dýcháním, selhání krevního oběhu, jater, ledvin i smrti. Za smrtelnou dávku pro dospělého člověka se považuje 30 tobolek.
Houby
Muchomůrka zelená
Výskyt: listnaté lesy
Výška: 10 – 15 cm
Využití:Je považována za nejjedovatější z hub. Příznaky se objevují, až když je jed vstřebán do organismu, zasažena jsou hlavně játra. První příznaky tedy přichází 6 – 48 hod. po požití. Projevuje se nejprve nevolnost, bolesti hlavy a malátnost. Pak průjmy, zvracení a dehydratace trvající až 3 dny. 4. den obvykle nastává zdánlivá úleva, skončí zvracení i průjmy. To už však mezitím probíhá nevratné poškození jater i jiných orgánů. Smrt nastává asi po 5 dnech na selhání jater či otok mozku. I pokud člověk přežije, mívá většinou trvalé následky. Smrtelná dávka je jedna plodnice. Přeživší potvrdili, že chuťově je výtečná. Stejně jedovaté jsou i její bílé mutace, ty jsou ale poměrně vzácné.
Pavučinec plyšový
Výskyt: listnaté lesy, především roste
v mechu
Výška: 3 – 7 cm
Využití: Pavučinec, lidově Plyšák, je poměrně nenápadný, ale ve skutečnosti nejzákeřnější z hub. První příznaky otravy se objevují poměrně hodně pozdě, 2 dny až 3 týdny od požití. Jedy působí velmi pomalu, ale jistě. Projevuje se nejprve průjmy, zvracení a poruchy močení. Postupně dochází k pomalé destrukci ledvin, ale i jater. Smrt může nastat i po několika měsících v důsledku selhání ledvin. Smrtelnou dávkou je 30-100 g syrové houby. Pokud člověk přežije, mívá většinou trvalé následky. Tento Pavučinec je naštěstí poměrně vzácný a narazit na něj není tak snadné.
Čepičatka jehličnanová
Výskyt: lesy, trouchnivějící jehličnany
Výška: 7 – 10 cm
Využití: Nenápadná houba, které si většinou nevšimnete. Projevy jsou velmi podobné jako u Muchomůrky zelené, tj. zvracení, průjmy, poškození jater a po zdánlivé úlevě smrt v důsledku poškození jater. První příznaky přichází 6 – 48 hod. po požití. Smrtelná dávka odpovídá zhruba 13 plodnicím.
Vláknice začervenalá
Výskyt: v okolí listnatých stromů
Výška: 10 cm
Využití: První příznaky se objevují 0,5 – 2 hodiny po požití. Nejprve nastává celková nevolnost, slintání, slzení, později zvracení, průjmy a křeče. Viditelným projevem je i zúžení zornic. Smrt může nastat jako důsledek zástavy dechu nebo selhání krevního oběhu. Smrtelnou dávkou jsou 2-3 plodnice. Vyskytuje se však poměrně vzácně.
Muchomůrka tygrovaná
Výskyt: lesy
Výška: 10 cm
Využití: První příznaky přichází 0,5 – 3 hodiny po požití. Projevuje se nevolností, zvracením, bolestí hlavy a rozšířenými zornicemi. Stav podobný jako po požití alkoholu, tj. zmatení, euforie, halucinace. Tyto ale do druhého dne většinou vymizí bez následků. Smrtelné jsou výjimečně, pouze po požití velkého množství. Účinky jsou podobné jako u Lysohlávek. Muchomůrka tygrovaná ale obsahuje více jedovatých látek a je tudíž nebezpečnější.
Závojenka olovnatá
Výskyt: listnaté lesy
Výška: až 12 cm
Využití: Poměrně vzácná houba, způsobující silné nevolnosti a při větších dávkách i smrt. Její nebezpečí spočívá v možnosti záměny za další jedlé bílé houby. První příznaky dochází 1 – 4 hod. po požití. Jejími projevy jsou průjmy, zvracení, bolesti hlavy, trvající až několik dní. Úmrtí jsou ojedinělá a nastávají jako důsledek vyčerpání a dehydratace organismu.
Lysohlávka kopinatá
Výskyt: louky
Výška: 10 cm
Využití: Nejvýznamnější halucinogenní houba. V malé dávce vyvolává povznášející stavy spojené s halucinacemi, ve větší dávce způsobuje otravu. Hranice mezi povznášejícími pocity a otravou je však velmi tenká a individuální. Lysohlávky jsou navíc návykové.